1.CENA LE MANS 2010- JOSEF SZERENSZES
Otázka č.1. - Proč jste se rozhodl účastnit seriálu DT přes noc?
Protože dlouhé závody navíc přes noc jsou těžké a prověří kvalitu holubů, je to zkrátka něco úplně jiného než krátké a střední tratě, které jsou hodně ovlivněné počasím. Když se to sejde, tak mám o víkendu i 3 závody najednou a to je teprve podívaná, zkrátka mě to baví a pokud můj holub závod vyhraje je to ta největší odměna kterou člověku mohou holubi dát. Čím těžší je závod, tím cennější je vítězství a to asi pro každého chovatele.
Otázka č.2. - Jak byl připravován váš vítěz a jakého je původu?
Holubi určení na dvoudenní závod jsou nasazeni na závod po 14-ti denním odpočinku. Krmeni jsou jako ostatní vdovci, jen jim malinko přilepším v době kdy ostatní jsou krmeni lehce a dietně. Pokud jde na (dvoudenní) závod holubice, dám ji před závodem k holubovi, pokud jde holub, holubici mu před závodem neukazuji. Nevím jestli to je dobře nebo špatně, každý asi dělá s holubama co uzná za vhodné. Krmení si míchám sám takže od všeho něco + vitamíny. S pravidelností proletů a krmením holubů si moc hlavu nelámu, pracuji na 3 směny, takže se jim věnuji když mám čas, přesto mi dělají radost. Vítězná holubice je potomkem holubů místních chovatelů př. Prokopa, Gomoláka , DV holubice bez rodomenu a DV holub (Wieden – dle rodokmenu). Žádný věhlasný původ, hlaně že letí, sestra této holubice byla první ze závodu Orleans 2009 v OS Domažlice a druhá v ČMK pásmo západ.
Otázka č.3. - Máte nějaký námět, či připomínku k mistrovství, nebo vzkaz ostatním chovatelům?
Myslím, že jsou dobré odpolední starty (14 – 15 hod) holub uletí do večera tak 350 – 400 km, přes noc se zotaví lépe než když uletí 700 a ráno má vetší chuť se zvednout a pokračovat v cestě. Nevěřím, že holub ví, že mu už zbývá třeba jen 300 km. Je to jen můj názor. Mistrovství 2/2 je akorát i pro ty kdo má málo holubů, i když zamrzí že zrovna přiletí ten třetí. Někdo odsuzuje, že tento náš klub nutí holuby během závodu přenocovat, ale jak vidím i dlouhé zavody v plánech OS, které by měly být jednodenní, tak se taky protáhnou na dva dny a nikomu to nevadí. Je to spíše taková špatná výmluva proč se závodů plánovaných jako dvoudenní nezúčastnit.
Protože dlouhé závody navíc přes noc jsou těžké a prověří kvalitu holubů, je to zkrátka něco úplně jiného než krátké a střední tratě, které jsou hodně ovlivněné počasím. Když se to sejde, tak mám o víkendu i 3 závody najednou a to je teprve podívaná, zkrátka mě to baví a pokud můj holub závod vyhraje je to ta největší odměna kterou člověku mohou holubi dát. Čím těžší je závod, tím cennější je vítězství a to asi pro každého chovatele.
Otázka č.2. - Jak byl připravován váš vítěz a jakého je původu?
Holubi určení na dvoudenní závod jsou nasazeni na závod po 14-ti denním odpočinku. Krmeni jsou jako ostatní vdovci, jen jim malinko přilepším v době kdy ostatní jsou krmeni lehce a dietně. Pokud jde na (dvoudenní) závod holubice, dám ji před závodem k holubovi, pokud jde holub, holubici mu před závodem neukazuji. Nevím jestli to je dobře nebo špatně, každý asi dělá s holubama co uzná za vhodné. Krmení si míchám sám takže od všeho něco + vitamíny. S pravidelností proletů a krmením holubů si moc hlavu nelámu, pracuji na 3 směny, takže se jim věnuji když mám čas, přesto mi dělají radost. Vítězná holubice je potomkem holubů místních chovatelů př. Prokopa, Gomoláka , DV holubice bez rodomenu a DV holub (Wieden – dle rodokmenu). Žádný věhlasný původ, hlaně že letí, sestra této holubice byla první ze závodu Orleans 2009 v OS Domažlice a druhá v ČMK pásmo západ.
Otázka č.3. - Máte nějaký námět, či připomínku k mistrovství, nebo vzkaz ostatním chovatelům?
Myslím, že jsou dobré odpolední starty (14 – 15 hod) holub uletí do večera tak 350 – 400 km, přes noc se zotaví lépe než když uletí 700 a ráno má vetší chuť se zvednout a pokračovat v cestě. Nevěřím, že holub ví, že mu už zbývá třeba jen 300 km. Je to jen můj názor. Mistrovství 2/2 je akorát i pro ty kdo má málo holubů, i když zamrzí že zrovna přiletí ten třetí. Někdo odsuzuje, že tento náš klub nutí holuby během závodu přenocovat, ale jak vidím i dlouhé zavody v plánech OS, které by měly být jednodenní, tak se taky protáhnou na dva dny a nikomu to nevadí. Je to spíše taková špatná výmluva proč se závodů plánovaných jako dvoudenní nezúčastnit.
1.CENA BOURGES 2010 - STANISLAV ŘEHOŘ
Otázka č.1. - Proč jste se rozhodl účastnit seriálu DT přes noc?
Mám v oblibě DT, je to správný směr a Vy jste se nebáli do toho i s počátečními potížemi jít. Už v roce 2006 jsem využil nabídky OS Peruť (zdravím tímto p.Řeháka) a letěl jsem s nimi závod Le Mans a podařilo se mi umístit jednu He se kterou jsem vyhrál i Oostende v celé Moravě. Mám rád na holubníku holuby, kteří absolvovali co nejdelší maratonský závod. Tím se u nás v republice může pochlubit jen málo chovatelů. A Vaše závody DT přes noc přímo nabízí tuto možnost pro chovatele z Moravy – znamenají i to, že rozdíly ve vzdálenosti jsou potlačeny, protože rychlost (až na výjimky) bývá pomalejší a proto mají šanci umístit i vzdálenější holubníky. DT, jak uvedli už i loňští vítězové tohoto maratón klubu, jsou vysokou holubářskou školou, s tímto názorem plně souhlasím . Tady musí holubi „makat“ každý sám na sebe, za každého počasí a každé zaváhání je neúprosně trestáno, s tím se chovatel musí smířit. S dlouhotraťovými holuby to došlo tak daleko, že i u nás na Moravě se musely letos počítat výsledky ze závodu Ostende sloučené ze dvou Oblastních sdružení, protože jednotlivé OS nebyly schopny nasadit min. počty holubů. Chovatelé mají strach nasazovat vzhledem ke ztrátám, protože holuby na DT nevychováte za rok, je to dlouhodobá práce a nezkušeností chovatele se dá během jediné sezóny všechno zkazit. DT jdou stranou a to je škoda. V posledních letech se „všichni zbláznili do sprintů a vdovců s Jansenskými a podobnými holuby, kdy tyto závody končí za pár minut“. To není ten správný adrenalin a obzvláště ne pro chovatele, kteří mají malé stavy holubů.
Otázka č.2. - Jak byl připravován váš vítěz a jakého je původu?
Vítěz závodu z BOURGES je zkušený štrekař, kterému sedí těžké závody s přenocováním. Je to rasa Aarden x Grondelaers. Mám svůj názor, že DT jsou lepší létat přirozenou metodou a i já toto respektuji. Na počátku sezóny odchoval tento holub jedno holoubě a potom už jen a jen létal (byl dokonce 4. den po doletu z těžkého dvoudenního Ostende, které umístil, nasazen na závod Le Mans, který zvládl bohužel až po procentech.Dolétl 6. den. Asi jsem to s jeho regenerací přehnal). Odpočal si, oddělal jsem mu na cca 5 dní holubici, dal se do pořádku a byl nasazen v pozici, kdy měl podsazené 14 denní holoubě. Již několik let krmím na DT krmivem od německé firmy Matador, konkrétně směsí, která je upravená na závody nad 1.000 km. Vitamíny a zdravotní doplňky jsou samozřejmostí, ale všeho s mírou a když, tak na přírodní bázi. Žádná chemie . Stále zastávám názor, že nejlepší lékař je „nabroušená sekera“. Člověk nesmí polemizovat.
Otázka č.3. - Máte nějaký námět, či připomínku k mistrovství, nebo vzkaz ostatním chovatelům?
Mám vzkaz k chovatelům, aby se nebáli nasazovat dobré holuby na DT a nebáli se nasazovat mladé holuby. Viz. dva ročáci z Karlových Varů na letošním BOURGES ve špici, gratuluji. V dnešní době, kdy existují už ověřené veterinární přípravky, kdy je nesčetný výběr různých krmných směsí, kdy šla i kvalita chovů vzhledem k importům nahoru, neplatí názor, že holub na dálky na DT musí vyzrát a chovatel s ním může začít létat od 3 a více let. Sám jsem se o tom přesvědčil a dokázal jsem s dvouletým holubem absolvovat celý seriál DT v OS Jižní Morava. Holub v jednom roce 2000 umístil všechny 4 závody ( Koblenz – 675 Km, Ostende – 1.015 Km, Oldenburg – 757 Km a Brusel – 917 Km) a šel dokonce ve špici, protože skončil v koeficientu na krásném 8. místě v seriálu Mistrovství Moravy DT, jako mladík mezi staršími ostřílenými borci. V dalších sezónách létal dále dobře DT, nebyl strhaný, jak by někteří chovatelé namítali. Mimochodem po tomto holubovi pochází i letošní vítěz z BOURGES.
Letošní sezóna byla velice náročná, tvrdá a mnoho chovatelů „pohřbilo“ dost dobrých holubů. Někteří dokonce i zastavili a nepokračovali v sezóně. Ani mně se tato situace nevyhnula (z 6 holubů letos nasazených na Le Mans a Bourges zatím zůstali 3), ale takový je život a do dalších let je zase o čem přemýšlet.
Na závěr bych chtěl poděkovat p,Kroupovi z OS J.Hradec, u kterého jsem našel „azyl“ při nasazování na DT a za trpělivost, kdy na mně čekali při nasazování i otevírání hodin.(jezdil jsem nasazovat 150 Km a „doma mně považují za blázna“)
Letu zdar.
Mám v oblibě DT, je to správný směr a Vy jste se nebáli do toho i s počátečními potížemi jít. Už v roce 2006 jsem využil nabídky OS Peruť (zdravím tímto p.Řeháka) a letěl jsem s nimi závod Le Mans a podařilo se mi umístit jednu He se kterou jsem vyhrál i Oostende v celé Moravě. Mám rád na holubníku holuby, kteří absolvovali co nejdelší maratonský závod. Tím se u nás v republice může pochlubit jen málo chovatelů. A Vaše závody DT přes noc přímo nabízí tuto možnost pro chovatele z Moravy – znamenají i to, že rozdíly ve vzdálenosti jsou potlačeny, protože rychlost (až na výjimky) bývá pomalejší a proto mají šanci umístit i vzdálenější holubníky. DT, jak uvedli už i loňští vítězové tohoto maratón klubu, jsou vysokou holubářskou školou, s tímto názorem plně souhlasím . Tady musí holubi „makat“ každý sám na sebe, za každého počasí a každé zaváhání je neúprosně trestáno, s tím se chovatel musí smířit. S dlouhotraťovými holuby to došlo tak daleko, že i u nás na Moravě se musely letos počítat výsledky ze závodu Ostende sloučené ze dvou Oblastních sdružení, protože jednotlivé OS nebyly schopny nasadit min. počty holubů. Chovatelé mají strach nasazovat vzhledem ke ztrátám, protože holuby na DT nevychováte za rok, je to dlouhodobá práce a nezkušeností chovatele se dá během jediné sezóny všechno zkazit. DT jdou stranou a to je škoda. V posledních letech se „všichni zbláznili do sprintů a vdovců s Jansenskými a podobnými holuby, kdy tyto závody končí za pár minut“. To není ten správný adrenalin a obzvláště ne pro chovatele, kteří mají malé stavy holubů.
Otázka č.2. - Jak byl připravován váš vítěz a jakého je původu?
Vítěz závodu z BOURGES je zkušený štrekař, kterému sedí těžké závody s přenocováním. Je to rasa Aarden x Grondelaers. Mám svůj názor, že DT jsou lepší létat přirozenou metodou a i já toto respektuji. Na počátku sezóny odchoval tento holub jedno holoubě a potom už jen a jen létal (byl dokonce 4. den po doletu z těžkého dvoudenního Ostende, které umístil, nasazen na závod Le Mans, který zvládl bohužel až po procentech.Dolétl 6. den. Asi jsem to s jeho regenerací přehnal). Odpočal si, oddělal jsem mu na cca 5 dní holubici, dal se do pořádku a byl nasazen v pozici, kdy měl podsazené 14 denní holoubě. Již několik let krmím na DT krmivem od německé firmy Matador, konkrétně směsí, která je upravená na závody nad 1.000 km. Vitamíny a zdravotní doplňky jsou samozřejmostí, ale všeho s mírou a když, tak na přírodní bázi. Žádná chemie . Stále zastávám názor, že nejlepší lékař je „nabroušená sekera“. Člověk nesmí polemizovat.
Otázka č.3. - Máte nějaký námět, či připomínku k mistrovství, nebo vzkaz ostatním chovatelům?
Mám vzkaz k chovatelům, aby se nebáli nasazovat dobré holuby na DT a nebáli se nasazovat mladé holuby. Viz. dva ročáci z Karlových Varů na letošním BOURGES ve špici, gratuluji. V dnešní době, kdy existují už ověřené veterinární přípravky, kdy je nesčetný výběr různých krmných směsí, kdy šla i kvalita chovů vzhledem k importům nahoru, neplatí názor, že holub na dálky na DT musí vyzrát a chovatel s ním může začít létat od 3 a více let. Sám jsem se o tom přesvědčil a dokázal jsem s dvouletým holubem absolvovat celý seriál DT v OS Jižní Morava. Holub v jednom roce 2000 umístil všechny 4 závody ( Koblenz – 675 Km, Ostende – 1.015 Km, Oldenburg – 757 Km a Brusel – 917 Km) a šel dokonce ve špici, protože skončil v koeficientu na krásném 8. místě v seriálu Mistrovství Moravy DT, jako mladík mezi staršími ostřílenými borci. V dalších sezónách létal dále dobře DT, nebyl strhaný, jak by někteří chovatelé namítali. Mimochodem po tomto holubovi pochází i letošní vítěz z BOURGES.
Letošní sezóna byla velice náročná, tvrdá a mnoho chovatelů „pohřbilo“ dost dobrých holubů. Někteří dokonce i zastavili a nepokračovali v sezóně. Ani mně se tato situace nevyhnula (z 6 holubů letos nasazených na Le Mans a Bourges zatím zůstali 3), ale takový je život a do dalších let je zase o čem přemýšlet.
Na závěr bych chtěl poděkovat p,Kroupovi z OS J.Hradec, u kterého jsem našel „azyl“ při nasazování na DT a za trpělivost, kdy na mně čekali při nasazování i otevírání hodin.(jezdil jsem nasazovat 150 Km a „doma mně považují za blázna“)
Letu zdar.
|
|